1. Než se rozední, k ránu už se loučí

tanečnice ví, v siluetách ztrácí tvář

než ti zevšední, v přítmí očím zmizí

slunečnicím blíž, z dálky blízkým zamává

R. Je sladká jako med dřív než ujede vlak svět

jízdní řády dávno zná už nazpaměť

ještě pár posledních let doma bude vyprávět

jak se v Praze blaze žije na Kampě

když nad Vltavou svítá

kdo natahuje žíně na smyčec ten dobře ví

jak suchej tvrdej chleba chutná

když se vločky z nebe snášej do linek

když se vločky snášej z nebe

2. Než se rozední, pod lampou se choulí

tanečnice ví, v siluetách ztrácí tvář

než ti zevšední, v tramvajích si zmizí

slunečnicím blíž, z dálky blízkým zamává