Sláma z bot
Zbývá ráno poslední,
stačí dohrát,
zavřít dům…
Fráček svírá sváteční,
bonboniér
plný stůl…
Těžká vůně květů tvých,
rozprostřená
do všech stěn…
Rozestláno na růžích,
pod kapradím
spát jsi chtěl…
I když sláma kouká z bot,
nedosáh jsi na svůj strop,
tančíš na strunách jak stín…
Tváře šlehá rudý dým,
hrajou prsty okarín,
kocour mžourá v půlměsíc,
pavouk spřádá další síť…